Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč já chci aby upěli Svobodní

12. 8. 2009

Proč bych si přál, aby Svobodní uspěli

 

 

   Mohl bych začít psát studii o tom, jak je třeba snižovat daně, co všechno by Svobodní chtěli prosazovat ze svého programu a tak dále. Já chci psát o svém pocitu a důvodu, proč zrovna já jako občan chci, aby uspěli ve volbách právě Svobodní.

    Je mi 38 let, mám skvělou manželku, dvě dospívající děti, slušnou práci, která mne navíc baví a žiji v družstevním bytě, který splácím. Všechno co mám, jsem si musel vydobýt sám. Nikdy jsem se nespoléhal na něčí pomoc, nebo protekci. Když jsem něco chtěl, tak jsem tomu musel také něco obětovat. Vždy jsem se svobodně rozhodoval co obětuji, abych něco získal. A nikdy jsem svých obětí nelitoval, protože to bylo moje rozhodnutí. A to je to, co bych přál každému. Aby se každý mohl svobodně rozhodnout, co chce obětovat, aby dosáhl něčeho většího.

    A právě proto bych si přál úspěch Svobodných ve volbách, jelikož, jak jsem stačil poznat, tato strana je složena z lidí se stejným názorem na svobodu občana.

     Ve svém životě jsem zažil tzv. socialismus i dobu revoluční i porevoluční. Z historie je známo, že revoluce požírá své děti a její výsledek je často návratem k původnímu. Ne, že bych si myslel, že je tu zas socialismu, i když se mi často zdá, jakoby byl už za humny. Navíc od dob tzv. opoziční smlouvy se situace stabilizovala tak, že tu máme dvě velké strany, které vlastně určují osud nás všech a i když se tváří jako nepřátelé, vždy se domluví, když je to pro obě výhodné.

   A já bych si přál, kdyby jim to konečně někdo pokazil. Někdo rozbil konečně ten systém dvou stran, ke kterým se vždy před volbami vybere jeden přicmrndávač, tedy tzv. nováček, aby oklamal voliče a nabídl jim tzv. alternativu.  Tzv. nová krev, která je pak často doplňuje k jejich spokojenosti a mnohdy jde i dál, než by si ty etablované strany dovolili, protože těm by to uškodilo. No a pak, po volebním období voliči s takovouto stranou zúčtují místo těch velkých. Tato strana pak mizí v nenávratnu a už se nikdy zpravidla nevrátí. No a pak se vybere další statista. Vymyšlené to ty velké strany mají dobře a ještě voliče přesvědčují, že tento systém funguje i v osvědčených demokraciích a tak je dobře, když není více hráčů na trhu. Ale to má s demokracií společného čím dál méně. Příklady těch statistů jsou za těch dvacet let více. Jen namátkou: ODA, US, Zelení… Teď to dle médií vypadá na TOP 09. Tu oni dva velcí hráči potřebují pro své hry. To bude ten článek pro nepopulární kroky a ten článek, který bude zase v příštích volbách hozen přes palubu, aby se hledal další obětní beránek.

    A tak bych si přál, kdyby konečně voliči nepodlehli médiím, ani přání těch dvou velkých stran a volil, konečně a pokud možno, jen strany dosud neparlamentní. A tak rozdal karty znovu. Složit úplně novou politickou scénu a začít znovu a s novými hráči. Možná to je spíš sen, ale není nesplnitelný. Jen musíme všichni chtít. Vždyť volby by měli být zúčtováním politikům voliči a tak konečně využijme svého práva zaručeného ústavou a vyžeňme z teplých místeček ty, kteří s neosvědčili a kteří si už nezaslouží naší důvěru. To právo máme zaručené ústavou, tak proč ho vůbec nevyužíváme. Není to škoda?

     Přeji všem šťastnou ruku u volební urny a zvolte hlavně dobře. Myslete na to, aby jste pak nelitovali. Ti kdo nechtějí volit vůbec, by si měli uvědomit, že pak těžko někomu něco vyčítat, když jsem sám složil ruce do klína.

   Já budu volit Stranu svobodných občanů. A to hlavně proto, že je to mé právo a má svoboda.

 

 

Vladimír Samiec

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář